Proofreading.cz

V minulém příspěvku na toto téma jsem nadhazoval otázku, jak je to s rozšiřováním počtu volných živností poté, co vstoupila v platnost novela živnostenského zákona. Tímto děkuji všem, kdo v komentářích připojili užitečné informace.

Anžto jsem už příslušný legislativní proces absolvoval, dovoluji si shrnout jeho průběh – třeba by se to někomu mohlo hodit. Jenom doplňuji, že místem činu byl Úřad MČ Praha 2. Předpokládám, že proces by měl všude probíhat podobně, ale (svoji) ruku do ohně bych za to nedal.

Východisko:
Jsem majitelem živnostenských oprávnění ke dvěma volným živnostem. Chci rozšířit okruh své činnosti o další volné živnosti. Podle novely živnostenského zákona už není nutné platit za každou ohlášenou volnou živnost zvlášť. Ostatně i samotná živnostenská oprávnění (živnostenské listy) nahrazuje tzv. výpis ze živnostenského rejstříku.

Přesto je ale nutné další žádané obory „nahlásit“. Nově můžete vybírat z 80 oborů volných živností a teoreticky si můžete (zejména jste-li výjimečně renesanční osobností) „zaškrtnout“ třeba všechny.

Změnový proces:
Při žádosti o rozšíření počtu oborů jsme použili dva formuláře (s celou anabází mi pomáhala mimořádně ochotná úřednice u přepážky – nevím, jak se jmenuje, ale tímto jí děkuji). Ty formuláře jsou:

• Změnový list (PDF)
• Seznam oborů činností náležející do živnosti volné (PDF)

A teď, pokud si to dobře pamatuju:

• Do Změnového listu (kromě jména, IČ a RČ) jsem do řádku 01 napsal: „Transformace VŽ – rozšíření“. (VŽ = volné živnosti)
• Na druhé straně Změnového listu už se napíše jenom „kde, kdy“ + podpis.
• V Seznamu oborů činností náležející (asi by mělo být „náležejících“) do živnosti volné jsem zaškrtl jak své dosavadní obory činnosti, tak ty nové, jimž se hodlám věnovat.

A to bylo prakticky všechno. Příští týden bych si měl vyzvednout již aktuální výpis ze živnostenského rejstříku.

Dnešním dnem, tj. 1. červencem, vstoupila v platnost novela živnostenského zákona. Ti, jichž se to týká, to už bezesporu vědí, takže nepřináším žádnou novinku. Mám ale v téhle souvislosti jednu otázku na případné odborně fundovanější čtenáře.

Novela živnostenského zákona přináší několik změn, které by živnostníkům měly zjednodušit podnikání. Má samozřejmě, jak už to bývá, své příznivce i odpůrce. Objektivně vzato lze konstatovat, že ke změnám, které novela zavádí, patří (jenom telegraficky):

• redukce počtu živností (počet volných živností se snížil pouze na jednu)
• živnostenské listy budou nahrazeny výpisem ze živnostenského rejstříku
• bude zrušena místní příslušnost
• usnadní se vstup do podnikání z hlediska kvalifikací
• možnost komunikace se živnostenským úřadem prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy

A můj dotaz
V současné době mám živnosťáky na dvě volné živnosti. Předpokládejme, že bych chtěl v budoucnu rozšířit svou činnost o další volnou živnost. Budu kvůli tomu muset zažádat o ten „nový, univerzální živnosťák“ (respektive výpis ze živnostenského rejstříku), nebo to nebude zapotřebí?

Rozumíte téhle problematice trochu víc než já? Předem moc děkuju za případné rady.

UPDATE 9. 7.: Proces rozšíření počtu volných živností zachycuji v tomto příspěvku.

Jako člověk, který si už nesčetněkrát osobně vařil čaj a který na první pohled rozpozná bílé víno od červeného, jsem myslím dostatečně erudovaným odborníkem, abych se mohl podělit o svá kulinářská zjištění a tipy.

O jídle už dneska píše kdekdo. A nejsou to jen profesionální food-bloggeři jako Mr. Cuketka, ale i ti, kdož prosluli svými počiny spíše v jiných oborech než v gastronomii. Z těch, které čtu, bych si dovolil zmínit například pana Pixyho.

(Je-li mi známo, čas od času víří vody českého internetu svými hlubokými gastronomickými tezemi i jistý p. Macek – a pak ti, kdo na něj neméně vybraným stylem reagují –, ale jsem líný dohledávat příklady.)

Svou troškou do mlýna bych rád přispěl i já, ač informační hodnota tohoto zápisku bude zřejmě za úrovní výše zmíněných pánů notně pokulhávat.

Všechny sympatické restaurace…

… se zákonitě časem zhorší. Skoro mi přijde, jako by v tomto směru platil nějaký Murphyho zákon.

Zdá se mi, že management téměř všech restaurací, které jsme si s chotí oblíbili, přistoupil do roka a do dne k následujícím krokům:

• snížení kvality všech podávaných pokrmů
• posun cen opačným směrem, a to na úroveň, která až žalostně neodpovídá kvalitě předloženého
• redukce jídelního lístku, respektive eliminace pokrmů, které opravdu stály za to

Příklad za všechny:
Na smíchovskou restauraci T.G.I. Friday’s jsme kápli díky kladné recenzi řečeného pana Cuketky.

A nebyli jsme zklamáni. T.G.I. splňovala všechno, co člověk čeká od klasické americké hospody. Výzdoba, koktejly, vynikající hamburgery ve dvou velikostech, steaky (o něco méně vynikající, leč ucházející), hranolky v kvalitě s běžnou produkcí nesrovnatelné, buffalo wings, mexické speciality atd. atd.

Ale co se nestalo. Zřejmě před několika málo měsíci se management konečně odhodlal přistoupit ke třem zmíněným krokům, čili:

• jídlo začalo být ošizené, hranolky začaly nápadně připomínat své jmenovce z fast-foodů, ani s estetickou stránkou pokrmů si už nikdo tolik hlavu nelámal
• ceny se dostaly na úroveň, která skutečně neodpovídá nabízené kvalitě (tři stovky za hamburger bez hranolků jsem ochoten z principu dát jenom v případě, že se bude jednat o opravdu světový zážitek)
• z jídelního lístku zmizely (kromě jiného) menší, 150g verze hamburgerů, které si s oblibou objednávala moje krásnější polovička, jejíž kapacita je v tomto směru, při vší úctě, přece jenom o něco menší než u jejího téměř dvoumetrového chotě

Resumé: Ohromná škoda. Nevím, do jaké míry tato restaurace a mnoho jí podobných počítají se štamgasty, ale přijde mi, že se o notnou část stálých zákazníků připravují. Máte podobnou zkušenost?

A teď už stručněji, slibuju.

Gambáč, plzeň a ti ostatní

Když jsem byl mlád a začínal se blíže seznamovat se zlatavým mokem, představoval pro mě a pro mé vrstevníky, mluvím-li o lahvovém pivu, gambáč jasnou volbu. Později se přidala plzeň – když jsem si ji dal, měl jsem pocit, že piju to nejlepší, co mi tato země může stran piva nabídnout. Neříkaly to snad ty reklamy dostatečně jasně?

Nevím, co se od té doby stalo. Možná jsem zmlsanější, možná se cosi v Plzni pokazilo.

Teď mi přijde, že plzeň (a teď prosím všechny Plzeňáky a milovníky plzeňského, aby přeskočili až k dalšímu podnadpisu) je jakousi hodně naředěnou imitací piva a Gambrinus (který pochopitelně musí být nechutnější než vlajková loď skupiny) naředěnou imitací té imitace.

Nejsem odborník na pivo, ba nejsem ani nikterak zkušeným laikem, takže budu rád i za vaše postřehy. (Když teď dostanu chuť na zrzavou vodu, sáhnu většinou po Svijanech nebo po takových těch speciálech od Bernarda.)

Máte rádi skotskou? Zkuste Talisker

A teď už opravdu jenom krátce. Pokud si čas od času rádi dáte sklenku whisk(e)y a ještě jste tuhle značku nevyzkoušeli, upřímně doporučuji dát si při vhodné příležitosti skotskou s názvem Talisker.

Jste-li zvyklí na „klasiku“ typu Johnnieho Walkera, Tullamore Dew či Jamesona (ty já taky rád), Talisker vám připraví mimořádný a úplně odlišný zážitek. Dřevo, kouř, rašelinová příchuť… něco pro posezení u krbu.

I v tomto směru ocením vaše případné tipy.

Předpokládám, že následující informace vás zamrzí stejně jako mě: Nemám čas na psaní. Rád bych tedy alespoň sesumíroval to, o čem jsem původně psát chtěl, což bezesporu mnozí nesmírně ocení. Člověk by měl vědět, o co přichází.

Přehled počeštěných názvů měst
Ano, do takhle šíleného projektu jsem se chystal pustit. Chtěl jsem sestavit a průběžně doplňovat přehled počeštěných názvů měst, jako je třeba… třeba takový Londýn. Nebo Trevír, Mohuč, Řezno a Cáchy. Prostě je takových názvů hodně – sám bych jich dokázal vyjmenovat nejmíň… pět. A protože si sám spoustu správných „českých“ tvarů z hlavy nepamatuju, chtěl jsem si sepsat tahák. No, možná někdy dozraje čas.

Recenze softwaru Foxit
O programu Foxit se zmínil jeden můj kolega (zdravím, Žane) v komentáři k jistému příspěvku uveřejněnému tady v Zápisníku. Má to být bezplatný program umožňující provádět korektury PDF dokumentů (např. zvýrazňovat části textu), což třeba Adobe Reader, mám pocit, neumožňuje.

Sám sice používám klasický Adobe Acrobat, ale umím si představit, že pro některé začínající korektory může být dvanáctitisícová investice poměrně značnou překážkou. No, zatím jsem si Foxit ani nenainstaloval, takže z recenze nějakou dobu nic moc nebude…

Skloňování hardwaru a softwaru
Mají se slova jako hardware, software, shareware apod. skloňovat, nebo ne? I o tom jsem chtěl psát. No, v podstatě jsem chtěl hodně rozvláčně napsat, že spíš hlasuju pro skloňování (současné slovníky ostatně rovněž). Takže spíš „distribuce softwaru“ než „distribuce software“.

Pár kousků z korektorské dílny
Několik se jich zase nashromáždilo, ale na samostatný příspěvek by to nevydalo, tak to přilepím sem. Shovívavý čtenář promine…

• Přečtěte si naše složení
• Soubor osmdesáti původních vinných klepů
• Responsible dribling
• Butch Hormon (pro nezasvěcené, Butch Harmon je známý golfový trenér; mimochodem, tento a předchozí kousek padají na 99 % na vrub automatickým opravám ve Wordu – i proto je silně nedoporučuju)
• Debatní kroužky několika na slovo vzatých odporníků.

A na závěr jeden poměrně zdařilý novinový titulek:

• Policie odloží střelbu na budovu BIS, viníka nenašla (předpokládám, že si v BIS docela oddychli)

Je to zajímavá shoda okolností. V době, kdy se mohutně spekuluje o případné akvizici portálu Yahoo společností Microsoft, probíhá něco podobného v drobnějším vydání i v malém českém rybníku.

Na webu Hospodářských novin se včera objevila zpráva, že americký investiční fond Warburg Pincus, který v prosinci minulého roku získal českou portálovou dvojku Centrum.cz, jedná o koupi Atlasu.

Situace jako přes kopírák. Nezpochybnitelnému lídrovi trhu (Google/Seznam) by fúzí dvou menších hráčů (Microsoft + Yahoo/Atlas + Centrum) vznikla silnější konkurence.

Reakce lídra je ale v obou případech poněkud odlišná. Zatímco Google se ústy Davida Drummonda ve svém vyjádření vehementně bouří a poukazuje na ohrožení samotné podstaty internetu, Seznam podle všeho zůstává v klidu (je-li autentické vyjádření Iva Lukačoviče citované v již zmíněném článku na ihned.cz).

Osobně jsem přesvědčen, že by českému i světovému internetu větší konkurence na poli vyhledávačů prospěla – to je ale objevná myšlenka, že? Neřekl bych, že by Seznam či Google pouze žily z podstaty, ale přece jenom ona jistota neotřesitelné pozice a s tím spojená suverenita může být někdy na škodu. U Seznamu se možná (zdůrazňuji MOŽNÁ, nevidím do toho) může projevovat drobnou liknavostí třeba vzhledem k funkčnosti fulltextového vyhledávání, u Googlu zase občasnou drobnou arogancí vůči provozovatelům stránek.

Myslím si, že Google ani Seznam by se kvůli fúzi protihráčů nemusely o svou existenci bát. Zároveň by ale mohlo vzrůst konkurenční prostředí, které by mohlo být přínosem jak pro majitele stránek, tak pro uživatele.

A jak to vidíte vy?

Pokud si zpravodajský server CNN nepospíšil s aprílem, zdá se, že softwarový gigant Microsoft to s akvizicí Yahoo myslí vážně.

Podle článku učinil Microsoft nabídku ve výši 44,6 miliard dolarů, což vychází na 31 dolarů za akcii. Potvrdily by se tak spekulace, které se v médiích objevily už minulý rok – viz např. článek Patricka Zandla z května 2007. Tak uvidíme, co z toho bude.

Původně jsem chtěl zkusit, zda se mi povede přijít s tímhle objevem dřív než českým zpravodajským portálům, ale než jsem to dopsal, o nějakou tu minutku jsem bohužel prohrál.

… ale neléčím se. Události posledních pár dní mě přesvědčily o tom, jak vážně na tom jsem. Utěšuje mě snad jen vědomí, že v tom podle všeho nejsem sám.

Ve škole nás, mám ten pocit, učili, že závislost se dělí na tři typy – na fyzickou, psychickou a sociální. Třeba u drog to funguje tak, že člověk si prostě nedokáže odpustit nějaký extatický zážitek (psychická), miluje svou partu spolusmažek (sociální) anebo je už jeho tělo tak zhuntované, že bez pravidelné dávky chřadne a skomírá (fyzická).

Moje závislost na internetu není ani psychická (internet mi žádné mimořádné prožitky nepřináší), ani sociální (žádné klasické sociální sítě nevyužívám a kontakt mám nejraději osobní).

Na internetu jsem závislý čistě fyzicky. Stojí na něm moje obživa (bez funkčního e-mailu bych se mohl jít tak maximálně klouzat – i když nevím, zda by mi za to někdo byl ochoten platit), přes internet vyřizuji všechny bankovní záležitosti, přes internet nakupujeme skoro všechno kromě jídla a oblečení. O jízdních řádech a třeba televizním programu ani nemluvím.

Neděle večer + nefunkční internet = poplach

Minulou neděli v podvečer jsem ke své hrůze zjistil, že se nemohu připojit k netu. Všechny lamerské pokusy o nápravu selhaly, i volal jsem na infolinku, kde jsem zjistil, že poskytovatel žádné problémy v našich zeměpisných šířkách neregistruje.

Nebylo tedy zbytí. Zavolal jsem svému kamarádovi, který mi s neuvěřitelnou ochotou a trpělivostí zajišťuje veškerý IT servis, ten přijel (naštěstí to v tu chvíli neměl zas tak daleko) a problém vyřešil.

Chvilku jsme se pak o téhle poměrně kuriózní situaci bavili. Za běžných okolností by asi každému přišlo normální počkat do pondělka a řešit vzniklý problém v poněkud rozumnější dobu. Ale to jsem si neuměl představit. V pondělí ráno jsem prostě potřeboval mít funkční internet – nejen kvůli sobě, ale hlavně kvůli klientům, kteří jaksi předpokládají, že jsem on-line.

Google a Seznam – s infarktem se poznám

Asi bych o tomhle v podstatě banálním zážitku nepsal, nebýt toho, co pozoruji v posledních několika málo měsících (tedy ne že by to byl trend jenom posledních měsíců, ale až teď si toho víc všímám). Řada podnikatelů je totiž fyzicky závislá nejenom na internetu jako takovém, ale i na vrtoších majoritních vyhledávačů.

Příklad: Johnu Vanharovi před nějakou dobou vypadly dva weby z indexu Googlu, a i když kvůli tomu rozhodně nekrachuje, je to rázem problém jako hrom – nečekaně, ze dne na den.

Kromě toho se prakticky denně, nebo přinejmenším hodně často, v nejrůznějších diskuzích spekuluje o tom, co se to děje s tím Seznamem. Uživatelé, respektive majitelé stránek, si zoufají nad poklesem S-ranku či propadem svých stránek ve výsledcích vyhledávání. Kromě toho marně páčí ze členů fulltextového týmu, jak to bude s tou zatracenou indexací.

Vůbec teď nehodnotím, do jaké míry je třeba takový pokles S-ranku významný (asi moc ne). Spíš se pokouším představit si, jak by mi bylo, kdyby moje podnikání ne snad přímo stálo a padalo, ale rozhodně úzce souviselo s návštěvností z vyhledávačů. V poslední době bych asi moc nadšený nebyl…

Slovo závěrem

Takto hluboce filozofická úvaha by si jistě zasloužila důstojný závěr. Ale vlastně ani nevím, jak by měl vypadat. Snad jenom doplním ryze osobní poznámku, že už se těším na dovolenou, kde si po delší době vyzkouším, jaké to je, být off-line déle než 24 hodin a mít příjemnější starosti, než je (ne)funkčnost e-mailů a náladovost robotů.

Píšete v angličtině a nejste si čas od času jisti správným použitím toho kterého slova? Potřebujete vědět, jak správně napsat adresu? Jak používat zkratky? Jak se poprat s anglickou gramatikou? Jakožto pomocníka s angličtinou nabízím odkaz na poměrně šikovný on-line nástroj.

Na stránku SparkNotes Ultimate Style jsem se dostal díky Martymu, který na ni odkázal v diskuzi u Yuhůa. Díky, Marty. Protože jsem s „košer“ angličtinou často na štíru, a přesto jsem tu a tam nucen nějaký ten textík v jazyce Shakespearově zplodit, určitě se mi tahle stránka bude hodit.

Angličtina pod lupou

Troufalé srovnání s mou skromnou Češtinou pod lupou opírám o několik, vesměs velmi překvapivých, shodných rysů:

• hesla jsou řazena abecedně
• kromě klasického vyhledávání lze využít i index
• jednotlivé jazykové jevy jsou doplněny příklady z praxe

Je tu ale i minimálně jedna významná odlišnost (když tedy pominu poněkud odlišný GTPR a, upozorňuji, hezčí URL u Češtiny:-) – na SparkNotes jsou jednotlivá anglická hesla řazena nejen abecedně, ale kromě toho ještě do šesti tematických skupin – zkratky, časté chyby, formátování (takové ty „techničtější záležitosti“), slovní druhy, interpunkce, použití (usage – v podstatě se jedná o stylistiku).

Co na SparkNotes (ne)najdete

Tenhle anglický jazykový rádce očividně nemá sloužit jako osnova pro výuku angličtiny v kurzech pro začátečníky a mírně pokročilé. Spíš zahrnuje „špeky“, v nichž pravděpodobně i angličtí rodilí mluvčí, resp. rodilí pisatelé, čas od času páchají chyby.

Pokud byste se tedy chtěli na internetu vysloveně učit anglicky, asi by vám server SparkNotes moc nepomohl. Naopak pokud už angličtinu ovládáte a chcete si dát záležet na tom, abyste psali opravdu správně, myslím, že vám tyhle stránky mohou být k užitku.

Nový Seznambot má všechny klady, které si člověk spojuje s moudrým a důstojným stářím. Pravda, není zrovna nejrychlejší, ale zato si neuvěřitelně dobře pamatuje i věci z dávné minulosti.

Dnes jsem si to ověřil, když jsem se díval, do jaké míry je fulltext Seznamu obeznámen s novými příspěvky, které jsem v posledních 14 dnech v potu tváře umisťoval na svůj web.

Výsledek byl fantastický. Seznam sice moje nová dílka nezná, ale zato mi připomněl, jak vypadaly moje stránky před více než rokem. A to jsem měl pocit, že už to, stejně jako já, dávno zapomněl.

Ne, teď vážně. Nemáte prosím nějaké zaručené zvěsti, jak si nový (no, už spíš „nový“) Seznambot stojí? Přijde mi, že se někdy kolem Vánoc uložil k zimnímu spánku a vylézá k smrti nerad. Není to nikterak zásadní problém (živnost mi na rychlosti indexace naštěstí nestojí), spíš jsem prachobyčejně zvědavý.

Aktualizace 17. 1.

Seznambot žije! Nejenže znovu aktualizoval inkriminovaný screenshot, ale také už dobrých… možná pět dní indexuje nové stránky na mém webu. A poměrně rychle. Za Googlebotem sice lehce zaostává, ale jinak se zdá, že mu zimní spánek prospěl.

Aktualizace 26. 1.

Asi jsem to s tím optimismem trochu přehnal. Seznambota zřejmě pobyt na čerstvém internetovém vzduchu natolik unavil, že se opět odebral do své nory k zaslouženému odpočinku.

Travian, Gladiatus, Divoké kmeny, superhry, online hry zdarma, Java hry zdarma… Slova a slovní spojení nějak související s online hrami, potažmo hrami pro mobil, se těší hledanosti, o jaké se drtivé většině ostatních hesel může jenom zdát.

Tímto příspěvkem chci navázat na svůj dřívější text o pilířových článcích a zejména na komentář Michala Čížka o jeho experimentálním článku, kterým zkoumal, jak lze získat masovou (a pochopitelně naprosto necílenou) návštěvnost psaním v duchu současných preferencí internetového uživatelstva.

Moje zatím ničím nepodložené doporučení zní: Pokud nechcete soupeřit s Michalem na poli spoře oděných či neoděných českých celebrit (a z nějakého důvodu toužíte po masové návštěvnosti), zaměřte se na online hry. Svým poněkud delším příspěvkem chci částečně ověřit, zda lze na tomto poli bez větších časových či finančních investic prorazit.

Online hry typu Divoké kmeny, Gladiatus, Travian či Stargate jsou jednoznačným hitem a jejich popularita bude zřejmě dál stoupat.

Kromě toho zřejmě bude vždycky dost těch, kdo si rádi vydechnou u více či méně primitivních, třeba flashových, her. Ti se zřejmě budou zajímat o superhry, flash hry, hry zdarma či hry online. A to je (za uvedeného předpokladu, tedy že prahnete po necílené návštěvnosti) vaše šance.

Online hry – co šeptá Našeptávač

Vybral jsem několik hesel spojených s online hrami a zjišťoval jsem u nich orientační počet denních hledání, jak je uvádí Našeptávač (s patřičným uživatelským stylem). Nepostupoval jsem nikterak systematicky, takže se zdaleka nejedná o vyčerpávající přehled (ačkoli věřím, že pro někoho může být vyčerpávající ažaž).

• češtiny (143×) – denně na Češtinu pod lupou zavítá několik návštěvníků, kteří zadali právě dotaz „češtiny“. Těm, kteří tu nenašli, co hledali, se tímto omlouvám.
• divokekmeny.cz (345×)
• divoke kmeny (178×)
• flash hry (151×) – překvapilo mě, jak konkurenční je i poněkud surrealistická varianta flesh hry (Seznam našel na tuto frázi cca 21 000 výskytů.)
• gladiatus.cz (339×)
• gladiatus (115×)
• hry online (1014×)
• hry zdarma (628×)
• hry na mobil zdarma (269×)
• java hry (258×)
• java hry ke stazeni zdarma (136×)
• superhry (3357×)
• superhry.cz (1405×)
• travian (719×)
• travian.cz (759×)

Tak, a to by mohlo stačit. Asi nemusím upozorňovat, že všechna tato obecná slova a spojení jsou poměrně dosti konkurenční. Navíc celá řada „bloggerů“ si podle všeho zřídila živnost spočívající ve stahování „traffiku“ na své stránky „optimalizací“ i na ta nejkrkolomnější spojení, která jim Našeptávač poradí.

Pokud byste se tedy náhodou rozhodli nalákat návštěvníky na svůj web třeba na velmi specifickou frázi „java hry na k750i ke stazeni zdarma“, připravte se na nelítostný souboj se smečkou blogů (z nichž na většině samozřejmě žádné takové hry nenajdete). Pro hledání jiných frází můžete využít třeba nástroj pro analýzu klíčových slov Google Adwords. Jak ho použít, vám poradí Marek Prokop.

Já se ve svém experimentu pokusím zaměřit na tři konkrétní položky – již zmíněné online hry Divoké kmeny, Gladiatus a Travian. A abych nebyl úplný podrazák, zjistil jsem o těchto hrách i několik informací.

Divoké kmeny

Divoké kmeny, jejichž českou verzi najdete na adrese www.divokekme­ny.cz, jsou bezplatná online hra, jejíž děj se odehrává ve středověku.

Jako hráč v Divokých kmenech dostanete do správy malou vesničku a vaším úkolem je starat se o její rozvoj, ať už v oblasti těžby surovin, obchodu nebo obrany. A protože se jedná o online hru, samozřejmě v tomto světě nejste sami. S ostatními hráči se můžete sdružovat do (divokých) kmenů a prát se o nehynoucí moc a slávu s dalšími kmeny.

O tom, že Divoké kmeny dokážou zkonzumovat neuvěřitelné množství času (a o tom, co za to hráčům nabízejí), napsal článek Milan Kvita. Herní návod pro Divoké kmeny najdete přímo na stránkách divokekmeny.cz. (Šílený korektor varuje: Nic pro úzkostlivé jazykozpytce, zejména po infarktu.)

Gladiatus

Hardwarově nenáročná online hra Gladiatus, jejíž česká verze se nachází na www.gladiatus.cz a verze anglická na www.gladiatus­.com, je přesně o tom, o čem nasvědčuje její název – o gladiátorech.

Nakoupíte si zbraně a zbroj, a hurá do arény vyzvat ostatní hráče k nelítostnému duelu, případně hurá za hospodským, který vás pověří nějakým úkolem – někoho zlikvidovat, něco najít, s někým si popovídat.

Významnou součástí hry Gladiatus je také obchodování – na tržišti, u obchodníka nebo v aukční síni můžete nakoupit (resp. prodat) věci, které potřebujete (resp. nepotřebujete).

Na samotném serveru Gladiatus.cz se mi o hře nepodařilo najít žádné podrobnější informace, proto Vám k bližšímu seznámení se s touto online hrou doporučuji třeba článek Lukáše Vozába Co je Gladiatus?.

Travian

Online hra Travian, kterou v české verzi najdete na www.travian.cz a ve verzi anglické na www.travian.com, se svým zaměřením hodně podobá Divokým kmenům.

V Travianu se můžete rozhodnout pro hru za jeden ze tří národů – na výběr máte Římany, Galy a Germány. Každý z těchto národů má svá specifika, pokud jde o způsob útočné a obranné taktiky, ale také pokud jde o pohyb či ukrývání surovin. Znovu dostanete do správy jednu vesničku, jejíž zdárný rozvoj máte zajistit.

Na stránkách Travian.cz najdete přehledný manuál. Další informace o hře Travian najdete třeba na stránkách travian.inven­tar.cz.

A ještě korektorský dodatek: Název hry je skutečně Travian, nikoli tedy Trevian, Travien, Traivan ani Travain. (Analogicky samozřejmě platí, že adresa webového serveru je Travian.cz, ne Trevian.cz, Travien.cz, Traivan.cz či Travain.cz).

Shrnutí

Jak jste asi poznali, tento článek měl posloužit nejen jako laický popis současných (a zřejmě dlouhodobých) trendů a vybraných online her, ale také jako experiment s návštěvností. Vzhledem k tomu, že jsem se zaměřil na hodně obecné dotazy (názvy jednotlivých her a serverů), sám jsem na výsledky docela zvědavý. Budu o nich průběžně informovat přímo v závěru tohoto příspěvku.