<texy>Zní to sice nezvykle, ale co je na tom tak špatného? Jazyk slouží ke sdělení informace. Derovy lístečky poukazují na to, že tvůrci pravidel nepřipravili jazyk na zmiňovanou potřebu.

Trochu mě tady ty nářky připomínají jednu moji učitelku, která krátce po zavádění nových pravidel, prohlásila (a já jí to tehdá i žral ): ‘Je teď správné psát gymnázium, ale vzdělanci by to měli psát se s’. Ale proč? To teda je lepší psát ‘theorie’? A co zrovna zpřežky? Jazyk je nástroj - podstatný je cíl, k němuž se užívá.

Čemu, kromě pravidel a zvyku, tyto obraty vadí? Je na to čistší postup, se stejným efektem? Vadí to nějaké zvukové estetice (kromě navyklosti ucha)? Znamenalo by povolení podobných obratů v pravidlech takové zesložitění jazyka, že by se učení, poslech a vyjadřování stalo náročnější? Existují takové důvody?

<texy>Marek Prokop: Tak teď tomu nerozumím zase já. Nechtěl jste náhodou říct úplný opak, než jste řekl?
“Bezručova” ulice je přívlastek shodný:

1. Bezručova ulice
2. Bezručovy ulice
3. Bezručově ulici
4. Bezručovu ulici
6. Bezručově ulici
7. Bezručovou ulicí

“Bezruč” ulice (teoreticky) je formálně přívlastek neshodný, páč předpokládám, že se v tomto spojení nebude skloňovat:

1. Bezruč ulice
2. Bezruč ulice
3. Bezruč ulici
4. Bezruč ulici
6. Bezruč ulici
7. Bezruč ulicí

Přesněji: on tady plní funkci shodného přívlastku, to ano, ale fakticky ke shodě nedochází…

K vaší otázce: o slovech jako Baťa, Nivea, Škoda či Puma netvrdím, že jsou nesklonná (asi jsem se nedostatečně vyjádřil nebo jsem nebyl přesně pochopen), ale nejsou skloňována od té doby, kdy se používají v pozici neshodného přívlastku (tedy v těch případech, které autor článku preferuje):

1. krém Nivea
2. krému Nivea
3. krému Nivea
4. krém Nivea
6. krému Nivea
7. krémem Nivea

Od té doby je prosím někteří (všichni) lidé neskloňují (-; V jiném případě je samozřejmě můžete ohýbat dle libosti; určitě říkáme: namažu se niveou, dojedu tam škodou a koupím si pumy (většinou ale také malá písmena).
Ona bude ale podstata zřejmě v něčem jiném: předřazením značky se asi většinou nezamýšlí prosté přesunutí přívlastku na jiné místo. Dohnáno do absurdna, nemyslí se tím toto:

1. niveový krém
2. niveového krému
3. niveovému krému
4. niveový krém
6. niveovém krému
7. niveovým krémem

Myslí se tím spíš:

Nivea-krém
Nivea-mléko
Nivea-pivo

atd. (-; A tímto způsobem bych také zápis graficky řešil, a pak by odpadl problém s přívlastky. Zadavatelům reklamy totiž hlavně a především zřejmě není příjemné (a já je chápu), že jejich značka nebo výrobek jsou pouhými přívlastky (krém Nivea, sprchový gel Nivea, deodorant Nivea, …). Pokud napíšu Nivea-krém, není tam žádný přívlastek, a musí být spokojenost na obou stranách (výrobce, češtináře; snad i vyhledávače to zvládnou). Pokud ale zůstanu v půli cesty, tedy nechám tam mezeru, vzniknou pochopitelně dohady, kvůli kterým byl napsán článek i tyto komentáře.
Tolik z hlediska lingvistiky, reklamu a její zákonitosti tady neřeším.

<texy>Marku, samozřejmě rád “promíjím”, díky za postřeh:-) Přiznám se, že jsem asi ke svému příspěvku nepřistupoval takto vědecky, takže mi ani nepřišlo, že bych do něj míchal sémantiku.

Hodnotil jsem to čistě z pohledu (svého subjektivního) jazykocitu. Nejsem si úplně jist, zda jsem pochopil Vaši zmínku o Dobré vodě čaji apod. Samozřejmě, když existují různé výrobky stejné značky, je potřeba je odlišit, ale to přece jde i při “standardním řazení” - krém Nivea, sprchový gel Nivea, deodorant Nivea atd. atd. Nebo jsem ještě něco přehlédl?

<texy>Winpoj: To jsou tytéž případy. Z mého pohledu jednoznačně “technologie ICT” a “schůzka ad hoc”.

<texy>A co když nejde o značku, ale o jiný výraz, který potřebujeme použít jako přívlastek, ale nemáme vhodné přídavné jméno?

Líbí se vám ICT technologie, nebo technologie ICT; schůzka ad hoc, nebo ad hoc schůzka?

<texy>Reaguji na pan Žantovského:

Úvaze o shodných a neshodných přívlastcích nějak nerozumím. Chápu, že slovo “Bezručova” ve spojení “Bezručova ulice” je přívlastek neshodný. O ničem tomu podobném ale článek není. Je o “Bezruč ulice” a je-li v tomto spojení nějaký přívlastek, pak je určitě shodný.

Já vím, snažíte se z toho vyklouznout odkazem na nesklonnost značek, ale odkdy jsou, proboha, slova jako Baťa, Nivea, Škoda či Puma nesklonná? Od té doby, co je někteří lidé neskloňují?

On je celý ten článek trochu zmatený, promiňte, Dalibore, protože míchá dohromady gramatiku a sémantiku. Např. na spojení “Škoda auto” není, myslím, gramaticky nic vadného. Jedná se o Škodu, která je autem, narozdíl od jiné Škody, která je něčím jiným (třeba Plzní, že ano . Ze stejného důvodu je asi v pořádku i třeba “Dobrá voda čaj”, byť to zní hrozně, a správně by mohlo být i spojení “Nivea krém”, pokud existují i jiné Nivey od kterých je potřeba Niveu krém odlišit.

S O2 prodejnami je to už ovšem horší, protože toto spojení smysl moc nedává, a ještě horší je to se spojením “Sazka aréna”. Jakpak by se asi mělo skloňovat? Jdu do Sazky aréna? Obávám se, že tak to autor nemyslel a to spojení tudíž žádný smysl nemá.

Obecně k prznění češtiny v reklamě — připadá mi užitečné. Reklama má spotřebitele informovat, což takto úspěšně dělá. Spotřebitel si přečte pár sloganů a hned má jasno, kterou firmu řídí nevzdělaní burani.

<texy>Tak z hlediska reklamy a vlivu angličtiny to máme víceméně jasné, včetně nadbytečných velkých písmen. A teď ten jazyk. Standardně řadíme značku za obecné jméno proto, že jde o neshodný přívlastek, který dle pravidel češtiny (obvykle) stojí za svým řídícím členem. Naopak shodný přívlastek obvykle stojí před ním. To je dáno historickým vývojem a ne vždy tomu bylo tak, jako je tomu dnes. Například dříve se často kladl shodný přívlastek také za řídící jméno: ulice Bezručova (dnes častěji Bezručova ulice). Vliv angličtiny (který je nesporný) v současnosti vytváří další vývoj češtiny: postupné pronikání častějšího řazení neshodného přívlastku před řídící větný člen. To je celé, může se nám to nelíbit, ale to naši předkové by asi taky nebyli nadšeni z naší dnešní Bezručovy ulice (-; (Ty značky se vlastně formálně transformují na pozici shodného přívlastku, ale protože jsou nesklonné, zůstávají stále neshodné.) Ta velká písmena, to je jiná věc: to je skutečně trapné…

<texy>Řekl bych, že hraje roli snaha dostat značku na začátek. Přiznám se, že v reklamách AdWords nebo Sklik to také dělám, i když mi to jinak, v běžné mluvené i psané řeči, vadí. Vyzkoušel jsem si, že taková reklama je úspěšnější (klikanější).

<texy>Zrovna u toho O2 bych to viděl tak, že “prodejny O2″ by znělo jako prodejny “koho-čeho”, kdežto O2 prodejny zní jako “čí”.

Jinak toho jevu jsem si nějak nevšímal, přišel mi přirozený, uvědomil jsem si ho až nyní

<texy>Tenhle nešvar do češtiny zatáhli naši drazí “vrcholoví” sportovci, přesněji řečeno, jejich vrcholové managorstvo. To je samá “Gambrinus Liga”, “O2 Extraliga Lední Hokej” a tak podobně…