Možná bych to na sebe neměl prozrazovat, ale jsou chvíle, kdy mi čárky dokážou pěkně zamotat hlavu. Existující pravidla (tedy ta, která znám) nedávají jasnou odpověď, a tak je jedinou šancí obrátit se na experty.
Nedávno jsem psal dotaz jazykové poradně ohledně dvou jevů, ve kterých jsem si právě čárkami nebyl zrovna jistý. A protože si myslím, že se s příslušnými jevy nesetkávám jenom já, předkládám lehce upravené otázky a odpovědi k pročtení a k případným komentářům.
1. Od… přes… až po – ve funkci výčtu
Příklad: Nabízíme veškeré služby související se stavbou rodinných domů(,) od vypracování projektové dokumentace(,) přes vybudování inženýrských sítí a položení základní desky(,) až po finální úpravy.
Mají se v této větě psát čárky?
Zkrácená odpověď jazykové porady: Kromě první vyznačené čárky, která na svém místě být může i nemusí, nikoli. Jednotlivé členy spojení jsou propojeny právě spojovacími výrazy (od, přes, až po), a čárky jsou tedy zbytečné.
Takže doporučená varianta:
Nabízíme veškeré služby související se stavbou rodinných
domů(,) od vypracování projektové dokumentace přes vybudování
inženýrských sítí a položení základní desky až po finální
úpravy.
Ať už… nebo
Příklad: Ať už si vyberete dovolenou v tuzemsku(,) nebo v zahraničí, věříme, že si ji užijete.
Stejný dotaz: Má na vyznačeném místě být čárka?
Odpověď jazykové poradny: Ano, má. Jedná se totiž o dvojitý spojovací výraz, podobně jako třeba „ani-ani“, „buď-nebo“, „ať-či“ apod.
(Tuhle záležitost bych asi označil tak trochu za šedou oblast, vzhledem k názoru jiných autorů – třeba p. Staněk v publikaci Jak psát správně čárky např. „buď-nebo“ mezi dvojité spojovací výrazy očividně neřadí, protože za možnou označuje i variantu bez čárek – samozřejmě pokud se nejedná o vylučovací poměr. Každopádně ale „varianta jazykové poradny“ je přinejmenším možná, takže pokud po ní sáhnete, rozhodně neuděláte chybu.)
Doporučená varianta tedy je:
Ať už si vyberete dovolenou v tuzemsku, nebo v zahraničí,
věříme, že si ji užijete.
Od… přes… až po – ve funkci výčtu
Dobré rady, hlavně ohledně toho „od… přes… až po“ jsem často tápal. Čárky jsou v některých případech docela ošemetný a právě vinou nejasnému nebo dvojznačnému vysvětlení v pravidlech je to fuška.
No zrovna před „nebo v zahraničí“ bych čárku podle svého jazykocitu nenapsal. Tak jsem rád, že by to nebyla chyba ;)
Možná bych k tomu dodal, že v mnoha případech se píše čárka pouze ze stylistických důvodů.
Jakožto značně letitý a místy až nedůtklivý uživatel češtiny se neumím smířit s osekáváním slovesných vazeb na pomalu už jedinou – akusativní: užívám si dovolenÉ a nikoliv dovolenOU, takže …si JÍ užijete, protože užít si lze v tomto smyslu NĚČEHO a ne NĚCO – to by byl případ lékařsko-farmaceutický, neb užívat aspirin, antibiotika či jiné chemikálie, to naopak se čtvrtým pádem být MUSÍ. Zas jedna rozlišovací schopnost češtiny se tratí kvůli naší pohodlnosti v nenávratnu (nehledě k reálnému nebezpečí, že si ústřední centrálština asi záhy prosadí tvar „JÍ“ jako spisovnou formu akusativu zájmena „ona“. Vzkazuje Vladimír Fux