<texy>Obávám se, že tato otázka by měla spíš směřovat na admina příslušného e-shopu (nebo co to je…). Spíš než češtinářská otázka to bude otázka technická.

<texy>ahoj, chci si pres net nechat poslat balicek, ale kdyz tam napisu svuj e-mail tak mi napisou ,,Pole E-mail může obsahovat pouze email,, Co to ma znamenat??? prosim o rychlou odpoved. Dekuji

<texy>Preferuji výhradně **email**.

Přecijen, email se stal běžnou součástí života, a tím pádem i jeho pojmenování by mělo být běžným slovem. Ovšem tvar, který obsahuje pomlčku, není běžným slovem, že.

V mluvené řeči se navíc “e” často vynechává, stačí říct “pošli ti mejl” a je jasné, že půjde o email. V neformálním textu mi ani nevadí psaná podoba “mejl”.

<texy>Já přispěju ještě jednou zajímací souvislostí: je tomu asi dva roky zpět, kdy zveřejnil časopis Naše řeč (ÚJČ AVČR) poznámku k odchylkám v distribuci malých a velkých písmen. Příspěvek se zabýval zejména otázkou, jak psát na začátku věty názvy typu eBanka, iDnes apod. (Autoři podpořili podobu EBanka, ale přiznali, že bude asi lepší zvolit takovou formulaci, aby se výraz na začátku věty neocitl.)

Já jsem na tento problém narazil loni, kdy Česko začalo vydávat cestovní doklady s biometrickými daty. Redaktor novin použil pojmenování ePas, přičem v jednom případě se mu to dostalo na začátek věty. Tehdy jsem zauvažoval, že podoba bez spojovníku je v úzu vyhrazena spíše pro případy, kdy slovo obsahuje vlastní jméno. V případě spojovníkových konstrukcí jde častěji o obecná jména (protože spojené provedení by se mohlo stát graficky nepřehledným: chybí v něm velké písmeno v základním slově). Například bychom se dostali k podobě epas, což není zrovna srozumitelné (vyřešili jsme to tehdy provedením: e-pas).

A co tím chci říct: v duchu této (snad ne úplně špatné) myšlenky bych analogicky preferoval podobu e-mail. Pokud by šlo o jedinečný název produktu, očekával bych zápis eMail. Zdůrazňuji, že žádná závazná pravidla, která by toto řešila, neexistují, ale kdybychom se drželi mnou zmíněné zásady, získali bychom dva grafické typy s jasně vymezeným použitím. Všimněte si, že pak by nemohl vzniknou tvar email (jako epas) pro označení el. pošty vůbec (vzniká teprve směšováním zmíněných typů).

Vůbec to neznamená, že su ten chytrý. Jen hledám souvislosti a snažím se o nějaké analogické východisko, aby to nebyla jen pocitová záležitost. Diskutujte a přicházejte s náhledy, které jsem opomenul (-;

<texy>heh, když píšu tak je to asi častěji email, v osobním majl, nebo emil

Zkusím e-mail

<texy>- nemam slovnik pred sebou, ale co si pamatuji, tak cambridge uvadi, ze e-mail se primarne uziva pro podstatne jmeno a email spise pro sloveso

<texy>Na co spojovník, když to můžeme psát hezky česky: ímejl, poslat ímejlem

<texy>Dalibor Behún: Děkuji. Technologii znám, ale spíše mě zajímalo “jak to napsat”.

<texy>Přijde mi lepší e-mail, jednak z důvodů zde zmíněných, druhak proto, že se mi to tak prostě zdá subjektivně správnější.
I když co týče té výslovnosti, tak především BFU (a Yuhů;))) velmi často vyslovují „email“. Přiznám se že se mi z toho ježí srst hrůzou, protože pokaždé když to slyším vybaví se mi obraz staré babičky v šátku s hůlkou v ruce jak se ptá „A Pepíčku, cože to je ten váš email?“

<texy>Carnero: Ohledně té technologie by Vám asi řekl víc spíš nějaký IT odborník. Já jako laik používám slovo **e-mail** v podstatě ve dvou významech - jako obecné označení pro elektronickou poštu a jako označení jednotlivé zprávy. V obou těchto případech se nejedná o název konkrétní technologie nebo služby (na rozdíl od třeba spojení Seznam Email), takže bych se přikláněl k malému “e”.