<texy>Ahoj,

zdravím z Brna & reaguju na “pýřící se výry”

Pro nácvik “Ř” mj. existuje i jedna excelentní písnička od Ivana Mládka, viz:

http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/mladek-ivan/pritel-fort

Jinak zpěv “na vlastní nebezpečí”, minimálně hrozí poprskání monitoru

Ahoj & MáOucta

Honza

<texy>Čtyři výři
na vikýři
denně pýří
svoje chmýří

Hajný Jiří
na ně míří
těžko výři
se s tím smíří

A tak výři
na jih míří
na vikýři
nyní pýří
svoje chmýří

netopýři.

No, je to mírně infantilní, ale “ř” se z toho naučíš a ještě se seznámíš s oborem zvaným zoologie

<texy>Plaváčku, plně toto rozhodnutí respektuji, ale za sebe mohu ujistit, že příslušný příspěvek by v mém spam-filtru rozhodně neuvízl.

<texy>Ještě na střední škole jsem tu říkanku vymyslel jako pomoc pro děti, kterým prostě “ř” nejde a nejde z huby. A “třistatřiatřicet stříbrných stříkaček” mi přišlo pitomé a v dobách socialismu i docela nereálné Ale podělím se o to s tebou raději soukromě, abych tu nezapleveloval hezký češtinářský příspěvek mírně nesouvisejícími komentáři. Což by se dalo hodnotit jak spam a to bych nerad dopustil

<texy>Hezké, já to slýchal od taťky v podání:

Nedaleko Oupice
tančili dva zajíce.
Mezi nima koroptev,
ten tančil nejvíce.

A pak ještě měl jednu kouzelnou:

Hárum hárum dle dle dle,
já mám ráda nudledle
Ty nudle jsou doleva,
je to pro mne úleva

<texy>Ta je fakt super! Nedivím se, že to ovlivnilo tvůj vztah k mateřštinovi .

<texy>Neznám, rád se přiučím

<texy>Moc pěkné, takové horníčkovské Mimochodem, poemu s názvem “Čtyři výři na vikýři” znáš?