<texy>Celá situace je dle mého názoru neřešitelná a zcela souhlasím s autorem článku, že překladatelé beletrie si musí najít nějaký další zdroj obživy…
Za všechny příklady mé nejoblíbenější”překladatelské” přehmaty pochází z 90. let z překladů románů ze světa Star Treku.
“Dal bych si Šedého hraběte.”

Dalším je pak odpověď na dotaz, smí-li zadat určitá data do počítače: “Buďte mým hostem.” (Be my guest.)

<texy>Obávám se, že si trochu odporujete v následujícím.
Sice správně poukazujete, že „u technických a odborných textů“ jsou nutné „vynikající znalosti o příslušném oboru“ (mezi námi off-topic, já bych dal přednost ústrojnějšímu „znalosti příslušného oboru“, ale o to teď nejde), ale současně technickým a odborným laikům, tedy typicky překladatelům krásné literatury, navrhujete „Nechť si překladatelé najdou „komerčnější“ zakázky (technické překlady, výuka apod.)“.
Nedovedu si představit, a vy jistě taky ne, že si milovník Shakespeara vezme kvůli obživě technický manuál nebo odborný článek, a že mu překlad půjde tak „dobře a rychle“, že mu to bude „fungovat“. Tohle je prostě nereálná vize.

<texy>Uff, tak to jsem se při čtení těch článků trochu orosil. Jaká drzost, že překládat může každý, i bez diplomu nebo průkazky! V Holandsku už na to přišli, ty koumáci, překladatele vyčlení z volného trhu, protože překladatelé přinášejí Ty Pravé Hodnoty oproti třeba takovým pekařům housek.

<texy>Noju… Málo rodilých mluvčích, méně čtenářů a jestě méně platících. U odborné literatury alespoň částečně funguje: potřebuješ, zaplatíš jakoukoli částku. Místo zábavné knihy, která by stála hromadu peněz, si ale většina lidí radši předplatí Blesk, pustí televizi nebo někde stáhne načerno nějaký film. Problém literatury je, že dnes existuje nepřeberný výběr zdrojů zábavy, to dříve nebývalo k dispozici. Takže spíš otázka prestiže než ekonomické aktivity. Chlubit se v životopisu překladem technického manuálu jde přece jen hůř než Shakespearem (o;

<texy>Mnohem více než překlady krásné literatury mi vadí ta odborná. Jakožto poměrně silný zájemce o druhou světovou válku (hlavně letectví) jsem se totiž naučil, že výrazně lepší je koupit si originální dílo než překlad. Buď totiž je překladatel dobrý - a potom nezná problematiku a odborné termíny jsou šílené, neboť nakladatelství šetří na odborné korektuře -, nebo se v tématu orientuje, ale zase to občas trhá uši/oči (a lapsům se stejně nevyhne)…

Další věcí jsou převody jednotek z anglosaské do metrické soustavy, musím se vždycky smát, když z originálních “altitude about 5000 feet” překladatel vytvoří “výška asi 1524 metrů”; o překládání hodností nemluvě.

Mimochodem, věděli jste, že Home Secretary je domácí sekretářka? )

<texy>Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic = Christopher the Bastard from half-spoon and without satelites