Možná si také vzpomínáte na proslulou filipiku doktora Vlacha na téma úpadku řemesel. Zdeněk Jirotka si tam ústy nesmrtelné postavy, kterou stvořil, stěžuje na to, jak tradiční názvy řemesel odcházejí na věčnost, aby uvolnily místo marketingově účinnějším označením. Z ševce se stala „výroba obuvi“, ze zámečníka „výroba železných konstrukcí“ a podobně.
Uplynulo téměř sedm desetiletí a doba se posunula ještě dál. Hloupé a nadnesené názvy obchodů a provozoven, které mají sloužit jako podivná reklama, už jsme si zvykli považovat za standard. A tak jako se pan Vlach naučil překládat si v duchu „návrhy, dekorace, interiéry“ na „malíř pokojů“, i my už automaticky v mysli dešifrujeme záhadné vzkazy na vývěsních štítech.
Co nás asi bude čekat v „nehtovém studiu“? Tam přece dámy zajdou na manikúru! Ale to je málo vznešené, že? Kdyby bylo nad dveřmi napsáno „Manikúra“, asi by tam žádná dnešní dáma nevkročila… Vzhledem k tomu, že manikúra je dle slovníku „odborné pěstění rukou“, pak tento výraz dozajista popisuje vše, co se ve „studiu“ děje, i když se v dnešní době jedná třeba i o umělé nehty a podobně. A název „Manikúra-pedikúra“ by bohatě postačoval, pokud by se pracovníci starali i o dolní končetiny.
Ta „studia“ se v poslední době vůbec rozmohla: Kdo shání kuchyň, zajde do „kuchyňského studia“. Nedejte se zmást, tam se neprovádí nic jiného než ve starých známých „prodej kuchyní“, případně „prodej a návrhy kuchyní“. To se jen obchodníci snaží povznést. Ale je to stejný princip, jako když se před 70 lety pokrývač přejmenoval na „továrnu dehtových výrobků“, jak o tom mluvil doktor Vlach.
Koho neláká „studio“, může zajít do „centra“. Takových „koupelnových center“ je všude plno. Že se obchodník snaží zdůraznit, že neprodává jen vany a umyvadla, ale i dlaždice a vůbec kompletní návrhy koupelen? Ale na to přece bohatě stačí název „koupelny, koupelnový materiál“. Vždyť ruku na srdce – když si přečteme „koupelnové centrum“, stejně si to v duchu přeložíme právě jako „koupelny a materiál pro ně“. Tak proč zákazníkovi rovnou neušetřit práci?
A proč že mi všemožná „studia“ a „centra“ tak vadí? Nejprve z čistě jazykového hlediska: Použití těchto termínů je v daném kontextu povětšinou nesmyslné. „Centrum“ je „střed, středisko, ústředí“ (SSČ), místo, kde se „výrazně soustřeďuje nějaká stránka lidské činnosti“ (SCS). Takže spojení „koupelnové centrum“ by se dalo použít možná tak na obrovský komplex, kde by všichni přední světoví výrobci koupelen a jejich doplňků vystavovali/prodávali své výrobky. Zapadlý krcálek s prodejní plochou 40 m2 není centrum, i kdyby to měl nad dveřmi napsané stokrát.
„Studio“ je na tom krapítek lépe. Ale i tento výraz má primární významy úplně jinde. Především je to „místnost, zařízení pro přípravu a vysílání rozhlasových a televizních pořadů, pro natáčení a úpravu filmů“, dále pak „studijní a experimentální scéna“. Ve specifických případech se pak používá i ve významu „atelier, provozovna, prac. místnost“, např. grafické studio. Ano, ve spojení se slovem „grafický“ to docela ladí, že? Ale „nehtové“?
Celá otázka nicméně zdaleka nemá jen jazykový rozměr. Vrátíme-li se k doktoru Vlachovi: „ ‚A co ten Volek naproti? (…) Má tam napsáno: tovární sklad nábytku. On má továrnu?‘ Syn by shovívavě vysvětloval, že Volek nemá továrnu, že to je jen taková reklama, víš? ‚Reklama?‘ vybuchl by starý pán, ‚u mne to není reklama, u mne je to lež, klamání lidí a jalová pejcha…‘ “
Samozřejmě nemůžeme žalovat majitele „továren“ a „center“ za podvod nebo klamavou reklamu, ale za hloupé a nedůstojné podbízení se zákazníkům to možná označit lze.
Třetí problém hloupých názvů je čistě praktický – vždyť některé provozovny se snaží o tak povznesený název, že už potenciální klienty spíš matou, než lákají. Posuďte sami: Co vás jako první napadne, když vidíte nápis „autokosmetické centrum“? Pomiňme, že tu opět máme ústředí lidské činnosti (centrum), a řekněme si, co že se vlastně v dané provozovně děje? Když jsem nápis viděl před časem já, vycházel jsem z kořenného slova „kosmetický“. Jasně, kosmetika, salón, kadeřnictví… něco takového to bude, uvažoval jsem. A co ta předpona „-auto“? Že by nějaká forma částečné samoobsluhy?
Ale kdeže! „Autokosmetické centrum“ je šifra, pod níž se skrývá „Ruční čištění aut“. Nejen že se jedná o vzorovou floskuli, tedy slohově nadnesené vyjádření. Je to významový nesmysl, protože kosmetika se buď vztahuje přímo na výrobky k pěstění těla, nebo na „odstraňování drobných nedostatků“, na „nepodstatné, bezvýznamné“ změny. Ve slově kosmetický se tedy nemůže skrývat ani mytí karoserie, ani luxování potahů, ani leštění palubní desky.
A navíc, pokud nejsem absolutní výjimka, takový název je zavádějící a nepřitáhne pozornost cílové skupiny.
Zkrátka i na vývěsní štíty už proniklo heslo „reklama nade vše, na ostatním nezáleží“. Nebo ne? Napište svůj názor a třeba se podělte o své vlastní objevy ze světa „floskuloidních“ názvů. A teď mě, prosím, omluvte, chce se mi na malou, musím si odskočit do „vyměšovacího studia“. Nebo je to „vylučovací a odpadní centrum“?
Pěkný článek. Při návrhu vývěsních štítů se tvůrci ještě krotí a spíše opisují módní fráze od konkurence, mnohem horší situace myslím panuje u reklamních sloganů :-)
Autokosmetické centrum nebo vyměšovací board zmátne, ale při troše snahy jde dekódovat. Mně dělají větší starosti označení pracovních pozic. Nedávno jsem v jedné české firmě mluvil s Managing Directorem. Angličtinou vládnu slabě, párkrát jsem nad tím přemýšlel (vizitku jsem si připnul do výše očí), ale dodneška přesně nevím, kým ten člověk byl. A hledat to na internetu? To už by bylo trochu moc.
Trefně napsáno. To nejobskurnější co si vybavuji je „refrakční centrum“ – nabízí laserové operace očí.
Ty ses nudil, viď? :-)
Trochu si odporuješ… „Kdyby bylo nad dveřmi napsáno Manikúra, asi by tam žádná dnešní dáma nevkročila“ vs. „takový název je zavádějící a nepřitáhne pozornost cílové skupiny.“
Já nějak nevím, jak se k těmhle češtinářským filipikám postavit. Vlastní jazyk pro 10 milionů lidí mi přijde jako zbytečný luxus. Úplně bych ho zrušil a zařadil po bok hebrejštiny a latiny. :-) Aspoň bychom si se světem rozuměli víc. ;-)
Co byste očekávali, že najdete v Galerii Dvořák? Obrazy? Sochy? Ne. Jde o obyčejný obchodní dům. Možná lépe řečeno – dům s obchody.
Ještě horší situace je u názvů pozic ve firmách. Polovina firmy jsou managery přes tohlecto nebo támhleto.
Názvy obchodů a provozoven si jejich majitelé vybírají podle toho, jak chtějí na své zákazníky působit. Dnes jich holt většina dává přednost kopírování anglických názvů, protože jsou in a je z nich cítit modernost a hospodářská síla USA…
Ne každý však po těchto rádoby moderních názvech prahne. Vzniká zde tak dobrý prostor pro podnikatele zastávající českou tradici jak svojí činností, tak i svým názvem.
České názvy řemesel jsou teď sice v menšině, ale jejich zánik rozhodně nehrozí, a tak mi nadužívání těch anglických zas tolik nevadí…
Roman Appeltauer: řekl bych, že sarkasmem si protiřečit nelze ;-)
Vojtěch Vondra: Anglické názvy pracovních pozic jsou především v mezinárodních společnostech, kde už jenom pro snažší orientaci a komunikaci mezi pobočkami v jednotlivých zemích by bylo kontraproduktivní tyto názvy překládat.
Zcela bez předpojatostí by mi mohl zkusit nějaký kolemjdoucí stavební odborník vysvětlit, proč developer staví v Hradci Králové byty do osobního vlastnictví, zatímco když totéž dělá ve Špindlerově Mlýně, inzeruje apartmány. Díky předem aj zadem za poradu (o;
V sobotu jsem v jedné vesnici na baráku viděl ceduli „ZEDNICTVÍ“.
Taktak, mluvíte mi z duše. Ještě nedávno jsme si dělali legraci z „kosmetiček podlahových krytin“ a dnes už takové názvy máme prakticky všude. Málokdo by uvěřil, čeho všeho bývám coby překladatel v dokumentech nejrůznější povahy svědkem.
Nejsem sice zrovna jazykový purista a jsem proti zavádění čistonosoplen, ale na druhé straně se domnívám, že současná čeština vyžaduje důkladnou očistu od angloamerického balastu.
Pěkný článek. Angličtina proniká všude a v hovorové řeči mi ani nevadí, ale v článcích mi slovíčka tipsy (místo spropitné), btw (místo mimochodem) apod. pěkně pijí krev.
to Roman Appeltauer…čeština je malý jazyk, ale to není důvod, abychom ji zavrhli (jak píšete po bok latiny a hebrejštiny) a mluvili českou angličtinou či českou němčinou. K porozumění národů je především třeba, aby chtěli jejich příslušníci a pak až společného jazyka.
Ve skutečnosti i zde jsou hlouposti , např. tedy budiž :
skrupulózní – jako bez ohledů , ale bezskrupulózní , naprostý nesmysl , asi jako bez ohledů bez , jako by někdo pseudochytře napsal bezarbeitlózní , nebo žena by byla beztoplesní , nebo někdo jiný bez peněz bez (tak tedy má je , nebo nemá ?)
Myslím , že tohle je zbytečný projekt , když autoři nevidí své chyby .
mk: Nezlobte se, ale asi vám úplně nerozumím. Skrupule jsou pochybnosti, úzkostlivost, rozpaky, váhání apod. Je-li tedy někdo „bezskrupulózní“, rozhodně to neznamená „bez ohledů bez“, jak se – pokud jsem to správně pochopil – pokoušíte naznačit, ale spíše něco jako „bezohledný“. Netvrdím, že se na těchto stránkách nevyskytují chyby, ale označit tento projekt za zbytečný mi přijde hodně odvážné, zvlášť pokud vycházíte z „argumentu“, který jste uvedl.
mk: Žádný projekt není zbytečný, když vydělává peníze (o;
Podobné myšlenky mě napadají každý den, když projíždím kolem obchodu s obrovským nápisem: „Antisluneční systémy“
(rozuměj žaluzie a rolety)
To Roman Appeltauer: