<texy>To Roman Appeltauer:
1. jazyk pro 10 milionů jako luxus: v tomtéž duchu můžeme pokračovat, že luxusem je pro pouhých 10 milionů i výsostné území a vlastní samospráva Zkuste o tomto jazykovém luxusu přesvědčit nějaký takto či méně početný národ (nebo i domorodý kmen) kdekoli na světě a svěřte se nám s jeho reakcí, pokud to ve zdraví přežijete
2. O bezhlavosti takového pseudosvětáctví jsem se přesvědčil, když jsem před 2 roky na jednom takovém obchůdku s kuchyňskými linkami apod. v jednom nejmenovaném českém lázeňském městě nevěřícně zíral na hrdou vývěsku KUCHYŇSKÉ STUDIUM

<texy>Podobné myšlenky mě napadají každý den, když projíždím kolem obchodu s obrovským nápisem: “Antisluneční systémy”

(rozuměj žaluzie a rolety)

<texy>mk: Žádný projekt není zbytečný, když vydělává peníze (o;

<texy>mk: Nezlobte se, ale asi vám úplně nerozumím. Skrupule jsou pochybnosti, úzkostlivost, rozpaky, váhání apod. Je-li tedy někdo “bezskrupulózní”, rozhodně to neznamená “bez ohledů bez”, jak se - pokud jsem to správně pochopil - pokoušíte naznačit, ale spíše něco jako “bezohledný”. Netvrdím, že se na těchto stránkách nevyskytují chyby, ale označit tento projekt za zbytečný mi přijde hodně odvážné, zvlášť pokud vycházíte z “argumentu”, který jste uvedl.

<texy>Ve skutečnosti i zde jsou hlouposti , např. tedy budiž :
skrupulózní - jako bez ohledů , ale bezskrupulózní , naprostý nesmysl , asi jako bez ohledů bez , jako by někdo pseudochytře napsal bezarbeitlózní , nebo žena by byla beztoplesní , nebo někdo jiný bez peněz bez (tak tedy má je , nebo nemá ?)
Myslím , že tohle je zbytečný projekt , když autoři nevidí své chyby .

<texy>Pěkný článek. Angličtina proniká všude a v hovorové řeči mi ani nevadí, ale v článcích mi slovíčka tipsy (místo spropitné), btw (místo mimochodem) apod. pěkně pijí krev.

to Roman Appeltauer…čeština je malý jazyk, ale to není důvod, abychom ji zavrhli (jak píšete po bok latiny a hebrejštiny) a mluvili českou angličtinou či českou němčinou. K porozumění národů je především třeba, aby chtěli jejich příslušníci a pak až společného jazyka.

<texy>Taktak, mluvíte mi z duše. Ještě nedávno jsme si dělali legraci z “kosmetiček podlahových krytin” a dnes už takové názvy máme prakticky všude. Málokdo by uvěřil, čeho všeho bývám coby překladatel v dokumentech nejrůznější povahy svědkem.
Nejsem sice zrovna jazykový purista a jsem proti zavádění čistonosoplen, ale na druhé straně se domnívám, že současná čeština vyžaduje důkladnou očistu od angloamerického balastu.

<texy>V sobotu jsem v jedné vesnici na baráku viděl ceduli “ZEDNICTVÍ”.

<texy>Zcela bez předpojatostí by mi mohl zkusit nějaký kolemjdoucí stavební odborník vysvětlit, proč developer staví v Hradci Králové byty do osobního vlastnictví, zatímco když totéž dělá ve Špindlerově Mlýně, inzeruje apartmány. Díky předem aj zadem za poradu (o;

<texy>Názvy obchodů a provozoven si jejich majitelé vybírají podle toho, jak chtějí na své zákazníky působit. Dnes jich holt většina dává přednost kopírování anglických názvů, protože jsou in a je z nich cítit modernost a hospodářská síla USA…

Ne každý však po těchto rádoby moderních názvech prahne. Vzniká zde tak dobrý prostor pro podnikatele zastávající českou tradici jak svojí činností, tak i svým názvem.

České názvy řemesel jsou teď sice v menšině, ale jejich zánik rozhodně nehrozí, a tak mi nadužívání těch anglických zas tolik nevadí…

Roman Appeltauer: řekl bych, že sarkasmem si protiřečit nelze

Vojtěch Vondra: Anglické názvy pracovních pozic jsou především v mezinárodních společnostech, kde už jenom pro snažší orientaci a komunikaci mezi pobočkami v jednotlivých zemích by bylo kontraproduktivní tyto názvy překládat.