Status, nebo statut?
Jednou z relativně častých chyb, s nimiž se při korekturách setkávám, je nesprávné používání výrazů status a statut. Ačkoli jsou tyto termíny velmi podobné, mají rozdílný význam.
Zřejmě nejčastější variantou této chybky je eliminace nebohého statusu a jeho nahrazování výrazem statut. Možná je to tím, že řadě pisatelů zní „statut“ o něco libozvučněji (výraz „status“ i mně samotnému trochu připomíná slova typu „santus“). Nic to ale nemění na tom, že oba termíny mají přesně definovaný význam, který je záhodno respektovat.
Status
Výraz status (základní skloňování: statusu, statusem…, odvozené přídavné jméno: statusový) označuje obecně stav věcí či osob, postavení, pozici člověka či organizace v právním nebo sociálním ohledu.
Výjimku ve skloňování představuje spojení status quo (nynější stav), který se skloňuje „krátce“: bez statu quo, se statem quo atd.
Příklady použití:
- Výhodou našeho kurzu je, že vám zůstane zachován status studenta.
- O statusu Kosova se vedly bouřlivé debaty.
Statut
Slovo statut (skloňování: statutu, statutem…, příd. jméno statutární) znamená výlučně „stanovy, pravidla, předpisy pro zřízení a jednání nějaké instituce“ (Slovník cizích slov).
Příklady použití:
- Tato listina je statutem zřizované organizace.
- Ve statutu fondu jsou uvedeny podrobnosti o činnosti fondu a jeho organizaci.
- Statutární město Opava vyhlásilo výběrové řízení.
Na stejné téma…
Rozbor „kauzy“ status/statut najdete i na stránkách ÚJČ AV ČR, v sekci Dotaz týdne (dotaz 11/2007).